Labutí hora
Labutí hora
Čedičová hora se zbytky hradu Krasíkova. Její ploché
temeno poskytlo někdy před rokem 1250 místo pro stavbu dost rozsáhlého hradu.
Od počátku měl zřejmě dvě jména. Podle vsi pod ním Krasíkov, podle přání
majitel Švamberk. To druhé bylo odvozeno z německého Schwanberg, tedy
Labutí hora.
Co se na hradě od jeho vzniku dělo, je celkem známo. O
tom, co tu bylo před tím, nevíme nic. Pokud by tu však bylo prehistorické
osídlení, pravděpodobně by mělo kultovní místo tam, kde byl později hradní
kostel a tam by také měl být energetický bod. Podle názorů badatelů byla však
první samostatná kaple postavena až roku 1342 a zasvěcena sv. Jiří. Na jejím
místě byl po třicetileté válce zbudován nový kostel sv. Máří Magdalény, který
byl zřejmě ještě dále upravován.
Z venčí lze zjistit, že v kostele silový bod
opravdu je. Je průměrný s výjimkou zemské síly, která dosahuje čtyř
násobku běžných hodnot. Nachází se v ose kostela v úrovni zazděného
portálu u bočního vchodu. Je možné odtud zjistit informace o prehistorii místa.
Svatyně zemského kultu tu opravu byla a v různých obdobích byla používána
odlišnými kulturami. Dělo se tak poprvé v době cromagnonců a dále v posledním
období Atlantidy. Následovalo neolitické osídlení a doba halštatská. Božiště
pak bylo průběžné užíváno až do počátků křesťanství. Jistěže šlo o kult Matky
Země, v jisté době však k němu mohl přistoupit ještě jiný. Virgule tu
reaguje kladně na dotaz ohledně přítomnosti energie plazmy a to zakládá vždy
možnost, že místo bylo vyhledáváno draky. Skutečně tu také zbytková bioenergie
takového tvora je a časový horizont její přítomnosti není tak vzdálený jako
jinde.
Když jsem zjistil tuto věc, šel jsem se zblízka podívat
na portál. Jsou na něm reliéfy labutí jako erbovních ptáků. Kromě nich jsem
uviděl ještě něco zajímavějšího: Dva draky s krky zapletenými do sebe.
Portál je prý přitom použit z bývalé kaple sv. Jiří. Světec podle legend s draky
bojoval, bývá však s nimi zobrazován společně, v zápase. Mohla se v místě
tradovat jiná pověst, hovořící o výskytu draků přímo tady? A mohli být draci
součástí prastarých obřadů na této hoře? Pak by bylo takové zobrazení jistě
případné.
Zdroj:
článek je z knihy:Tajemná místa Plzeňska
autoři: Pavel Kozák, foto Marie Holečková
Kniha je k dostání za 199,- Kč v síti knihkupectví (nikoli v
supermarketech)
Tuto publikaci je tedy možno objednat: e-mail: nakladatelství-mh@seznam.cz, nebo kosmas.plzen@volny.cz, nebo knihychmela@volny.cz